Setkání › 2. 3. 2024 › Zápis ze setkání
Zápis ze setkání 2. 3. 2024
Na prvním setkání 2. března 2024 v Kobylisích pracovali koordinátoři ve třech skupinách synodální metodou nad otázkou druhého kola synody: Jak můžeme posílit diferencovanou spoluzodpovědnost všech členů Božího lidu za misijní poslání? Konkrétně: Co máme dělat na úrovni naší diecéze? Co má být naším dalším krokem po tomto setkání? Níže jsou shrnutí závěrů skupin 1 a 3 a výstup skupiny 2, která zapsala, co koho nejvíce oslovilo.
Skupina 1
1. Role kněží a biskupů v synodálním procesu
Kněz má dnes naloženo (odpovědnost ekonomická, právní, pastorační…), kněží jsou první obětí systému. Měli bychom hledat cesty, jak kněze podpořit, aby v tom nebyli sami. Nemůžeme na ně mít přehnaná očekávání, spíš hledat cesty, jak jim to téma synody ukázat.
Z toho vychází myšlenka
- vychovávat v církvi lídry, kteří se ujmou některých rolí
- vyškolit je tak, aby pak nebyli těmi, kteří to budou válcovat
- budou stát v čele menších i větších skupin, budou církev směřovat a nebude to jen na nějakých pokynech shora
2. Komunikace a média
Je potřeba zamýšlet se nad tím, jak synodální témata prezentovat. Nedostávají se ani na stránky Katolického týdeníku – měla by o tom být pravidelná rubrika, kde se např. budou střetávat i rozdílné názory.
Měli bychom být schopni prodat do médií obraz církve, jaký také chceme my.
Máme pocit, že synodální proces není podpořen shora dostatečným způsobem a mnoho lidí zůstává stranou, protože to považují za něco toxického nebo nepřijatelného nebo jako něco, čím se ani nemají zabývat.
Postrádáme něco ve smyslu pastýřského listu, který by ujistil křesťany, že setkáváním synodálních skupin nevytváříme herezi či snahu bourat dosavadní struktury. Nicméně zazněla obava, že se ten systém rozpadá stejně i bez toho, že bychom to chtěli nějak rozbíjet.
Ztrácí se role kněží a procesy, které byly nastartované. Pokud se kněží a církevní hierarchie nezapojí, tak se ještě zvětší ta propast mezi nimi a realitou.
Církev by měla spíš hledat cesty k tomu, jak se stát hnutím, než nějakou centrálně řízenou institucí.
3. Co dál?
Pokud chceme vyslat nějaký signál, ať už to je pokyn, ujištění od ostatních věřících, protože zaznělo, že se do toho procesu zapojilo velmi málo lidí, tak volit koordinovaný postup (protože asi nemá cenu psát za jednotlivé skupiny a farnosti). Chceme k tomuto slyšet nějaké biskupské slovo. Na pastýřské listy můžeme posílat ovčí listy.
Vytvořit nějakou platformu, která bude hlasem vícero lidí, aby to nebylo pojímáno tak, že je to jen nějaká anomálie, úchylka nebo výkřik jedné farnosti a tím to celé skončit.
Chceme se setkávat jako koordinátoři, chceme v tom pokračovat a setkávat se i na půdě jiné farnosti a máme pocit, že by mohlo něco do budoucna vzniknout.
Doplnění pohledu (diplomacie + realismus)
Musíme být směrem k biskupům připraveni, že nějaká velká spolupráce třeba ještě dlouho nepůjde. Střet koncepcí církve tady je a máme v tomto být sebevědomí a nebát se jít na vlně Ducha, i když třeba narážíme.
Podporovat žijící buňky, podporovat se navzájem. Promýšlet do budoucna, jak ještě lépe spolupracovat a sdílet si obsahové a metodické náměty.
V kontextu formace lídrů si pomoci tím, že budeme mezi sebou hledat lídry s předpoklady (aby se dál formovali) a nebudeme čekat, že to přijde shora.
K otázce kněží: Na jedné straně s nimi máme mít soucit, jako s prvními oběťmi systému, který dožívá. Na druhou stranu ale nemá jít o podporu za každou cenu. Církev musíme deklerikalizovat a podporovat kněze, kteří mají nového komunitárního ducha. […]
Skupina 2
Shrnutí („Co koho nejvíce oslovilo“)
Koordinátor 1 z farnosti Vinoř:
- Bylo by dobré zřídit komunikační kanál na webu diecéze, kde by se snadno dalo najít, co se děje v jednotlivých farnostech
Koordinátor 2 z farnosti Vinoř:
- Budoucnost církve je život v malých společenstvích
- Líbilo by se mi uspořádat pražskou diecézní synodu – je to něco, co my věřící dlužíme biskupům (mohli by se od nás přímo dozvědět, co nás trápí)
Koordinátor z farnosti sv. Ludmily:
- Komunikace ze strany věřících vůči biskupům je slabá – ani nemohou být v realitě
- Každý člověk je obdarován a z titulu svého křtu by se měl aktivně podílet na životě církve
Koordinátor z farnosti Uhříněves:
- Naše spoluzodpovědnost za církev vyplývá z našeho křtu
- Svěřovat vše Bohu
- Dávat biskupům zpětnou vazbu
- Zvát biskupy na neformální pastorační setkání
- Budoucnost církve je v malých společenstvích
Koordinátor z farnosti Hostivař:
- Církevní společenství musí mít pozitivní klima
- Je důležitá zpětná vazba biskupům
- Je důležité udržet synodu v myslích lidí i nadále
Koordinátor z farnosti Stodůlky:
- Bylo by dobré zavést nějakou formu setkávání mezi farnostmi
- Je důležité, aby bylo v církvi pozitivní klima
- Vděčnost, že jsme se dnes sešli
Koordinátor z farnosti Michle:
- Dlužíme biskupům zpětnou vazbu
- Potřebujeme pastýře, nikoli kleriky
- Klíčová jsou malá společenství
- Udržet synodu v myslích lidí
- Struktura církve vede k pasivitě
Koordinátor 1 z farnosti Kobylisy:
- Bylo by dobré zřídit jednotný a přehledný komunikační kanál v rámci diecéze (vše na jednom místě)
- Je potřeba, aby laici dostali aktivní podporu v zapojování se
- Vytrvale dávat biskupům zpětnou vazbu
Koordinátor z farnosti sv. Jiljí:
- Pokračovat v synodě dál ve smyslu setkávání
- Zřídit více komunikačních kanálů, i nové formy, lepší PR pro církev
- Vylepšit chybějící důvěru
Koordinátor 2 z farnosti Kobylisy:
- Pozitivní ocenění papeže Františka
- Důraz na mládež
- Setkávání mezi farnostmi
- Malá společenství
- Zpětná vazba biskupům
- Fungování grémií v rámci diecéze
Skupina 3
1. Radost z toho, že se toto setkání děje, a naše spoluzodpovědnost
Vděčnost za organizaci a touha, aby to setkání nebylo poslední, abychom pokračovali v tom setkávání dál.
Synodální proces – pokud ho vnímáme jako souboj o novou tvář církve, jsme přesvědčení, že se to děje, ten proces běží a vnímáme svoji možnost se na tom podílet a vnímáme také naši spoluodpovědnost v tomto procesu.
Jsme autorizováni k této spoluzodpovědnosti skrze svůj křest úplně všichni. Tuto spoluzodpovědnost přijímáme. Důkazem je, že jsme zde dneska přítomni.
2. Synodální metoda komunikace – užitečný nástroj
- hodně se nám líbí; rozhovor v Duchu
- metoda není omezena jen na setkání skupinek, ale je pro setkávání společenství, pastorační rady, dá se použít manažersky
- je to užitečný nástroj, který bychom rádi nesli dál v životě církve a který by nám měl po synodálním procesu v církvi zůstat
- nástroj komunikace vhodný pro hlásání Evangelia i pro konzultaci s těmi, kdo „jsou nahoře“
Myšlenka: Když má např. biskupství nějakou spornou otázku, nějaký problém, proč se neobrátí na jednotlivé farnosti a nenechá si poradit formou tohoto synodálního dialogu.
3. Vztah s klérem
Toužili bychom víc zapojit kněze a biskupy do synody a získat je pro ni
- někde to jde samo, jinde je zas dojem, že o to kněží moc nemají zájem
- hledat cestu, jak se s nimi víc propojit
- můžeme ulehčit kněžím, kteří jsou zavaleni spoustou práce, která není jejich posláním
- toužíme po tom, aby se skutečně mohli věnovat pastoraci a svátostné službě
- je velkým povzbuzením, že je tady farnost, kde se to v praxi už opravdu žije (my jako laici můžeme na sebe vzít jejich technické a jiné úkoly a dávat jim tak prostor)
4. Církev jako dům služeb
- místo, kam přijdete a dostanete službu, kterou potřebujete
- můžeme se scházet jako lidé s různými charismaty a dávat se k dispozici
- jakou to má mít konkrétní podobu? – to hledáme; všichni jsme na cestě
5. Jiná liturgie
- v některých farnostech se laici podílejí na přípravě nedělní liturgie
- ale existuje i jiná forma liturgie: bohoslužba smíření, žehnací bohoslužba (žehnání farnosti, různým skupinám ve farnosti, různým povoláním, žehnání městu, nebo těm, kdo k nám nepatří atd.)
- můžeme my sami hledat, jak připravit liturgii
- svědectví, že je z toho pak úplně jiný prožitek, něco, do čeho vkládám své srdce…
6. Srozumitelnost
Pokud chceme komunikovat jako církev se světem, tak ne takovým způsobem, jakým byla formulována např. poslední otázka do synodálních skupinek.