Setkání › 1. 3. 2025 › Zápis ze setkání
Zápis ze setkání 1. 3. 2025
Setkání zástupců synodálních skupin se konalo 1. března 2025 ve farnosti Praha-Vinoř nad tématem „Jak rozpoznávám Zmrtvýchvstalého Krista, jaké dary od Něj přijímám a kterými dary sloužím?“. Níže je zápis přípravného a organizačního týmu setkání, včetně výstupů ze čtyř skupin a z následné diskuze.
Téma: „Jak rozpoznávám Zmrtvýchvstalého Krista, jaké dary od Něj přijímám a kterými dary sloužím?“
Velmi nás potěšilo, že tohoto setkání se osobně zúčastnilo nejenom cca 45 účastníků, ale také arcibiskup Jan Graubner a biskup Zdenek Wasserbauer, přestože byli nuceni upravit své programy díky velkému vytížení. Pozdrav a pár slov poslal také biskup Václav Malý, on-line byl přítomen Tomáš Halík na meditaci i čtení z Písma sv. a s krátkým vstupem. Z ohlasů účastníků zaznělo jednoznačně velké ocenění, že byli přítomni ne z moci svého úřadu, ale v naslouchání a sdílení stejně jako jiní účastníci, byli i ve skupinkách součástí Božího lidu na cestě za nadějí, Vzkříšeným Kristem. Naslouchali, nehodnotili, nevyžadovali čas pro své názory, postoje na úkor druhých.
Arcibiskup Jan byl účasten celého setkání, biskup Zdenek, který musel odejít dřív, přijel před zahájením a účastnil se i na modlitbě za celé setkání, která byla vedena laiky. Oba byli otevření, přijímající, podle názoru účastníků, nevystupující z pozice nadřazenosti a moci, a to arcibiskup Jan i v následné diskuzi, která mu vždy nebyla nakloněná. Toto bylo následně velmi silně oceňováno i v diskuzích účastníků, mailech, SMS, které po akci přicházely.
Skupiny byly tvořeny po cca 10 osobách včetně dvou moderátorů, vždy muž a žena z různých farností naší arcidiecéze, kteří již skupiny moderovali, byli aktivní ve svých farnostech v rámci všech etap synodálních setkání skupin. Také kněží, kteří byli setkání přítomni, nevystupovali z pozice nadřazenosti, ale přijali stejnou službu ve stejných podmínkách, jako laici.
Účastníci byli přivítáni místním administrátorem farnosti P. Františkem Čechem. Krátké pozvání pronesla také za Hnutí Focolare [jméno vynecháno], kde nabídla i možnost prohlídky a kávy v prostorách Centra Mariapoli v odpoledních hodinách po setkání.
O komfort těla se staral skvěle tým Občerstvení podpořený farníky, technický tým se postaral o propojení on-line a tým složený i z našich teen pod vedením p. Františka, dovybavoval prostory tabulkami, směrovkami pro snazší orientaci a byl tak účasten svými činy.
Zvolené téma Rozpoznání a následování Zmrtvýchvstalého Krista uprostřed našich životů velmi silně rezonovalo v ohlasech i při pozvání účastníků. O pozvání vkládáním adres žádalo téměř 70 osob, zváno bylo více než 80 osob. Někteří zůstávají v databázi pro další setkání, které proběhne 7. 6. ve farnosti Lhotka. Většina zvaných osob reagovala, třeba i omluvou, se zájmem o zápis ze setkání, reakcí na téma. Sjednoceni jsme byli s františkány tématem, volbou čtení a meditací díky inspiraci Duchem sv. s katechumeny P. Tomáše Halíka apod. Vedení Božím duchem bylo cítit velmi hmatatelně i ve volbě úryvku z Písma sv. a volbě motivačního Slova pro činnost skupin: On řekl „Pojď“…
Výstupy ze synodálních skupin
1. Skupina
1. Láska k církvi
Milujeme církev, proto jsme tu. Jsme vděční za dar víry. Snažíme se být otevření k těm, co neznají Boha.
2. Dary jsou rozmanité
Každý z nás slouží svými dary, které jsou rozmanité. Ať se už jedná o hudbu, hraní na varhany, doprovázení druhých na jejich cestě, čtení žalmů či Božího slova, přednášky, ale i úklid. Všechny naše dary tvoří společné bohatství. Inspirativní může být povídka „List od Nimrala“ od J. R. R. Tolkiena. Je to příběh o muži, jehož práci a dary nikdo za života neviděl a neuznával, ale poté je v nebi jeden z největších učitelů na cestě zemřelých k Bohu, a to díky svým darům.
Každý z nás sloužíme církvi, nebojme se přijímat úkoly, ale nebojme se i delegovat úkoly na druhé, aby poté nezbylo prázdné místo, když se přestěhujeme nebo umřeme. Jsme nekompetentní a slabí, ale přesto můžeme s Ježíšovou pomocí sloužit a pomáhat druhým i sobě.
3. Hoří nám srdce
Stavíme mosty k opuštěným, k lidem mimo církev. Zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus nám doplňuje to, co nám chybělo. Každý máme svoji cestu a Ježíš nás po ní vede k sobě.
4. Kontroverze
Máme a chceme stavět mosty v církvi a překonávat naše spory. Aby ale tyto mosty stály pevně, je nutné, aby byly postaveny kvalitní pilíře z obou stran, jinak se mosty zhroutí.
5. Dialog
Musíme se učit dialogu. Mít respekt a pokoru k jinému názoru druhého. Učíme se připustit, že Bůh má s druhým plán, kterému nyní nerozumíme. Respektuji Tvou pravdu a Tvůj názor a Ty prosím respektuj ten můj. Vztahy musíme budovat jak horizontálně, tak i vertikálně. Když něčemu nerozumíme, ještě to neznamená, že to musí být špatné; může to mít jiný smysl. Milujeme druhého člověka a nenávidíme hřích a zlo.
6. Praxe
Učíme se synodalitě tím, že ji uvádíme do praxe. Děláme ve farnosti synodální setkání. Vzděláváme se a učíme se jednat v synodalitě.
7. Bezpečné místo
Vytváříme v církvi bezpečné místo i pro lidi na okraji nebo mimo církev, např. při setkávání rozvedených, při setkávání chlapských skupinek. Chceme zde ukázat na to, že Kristus vstal z mrtvých za každého člověka.
2. Skupina
V následujících bodech jako skupina souzníme
Zmrtvýchvstalého Krista rozpoznáváme v obyčejném životě a v přítomnosti. Rozpoznáváme ho ve složitých situacích, které víme, že jsme vlastními silami zvládnout nemohli. Rozpoznáváme ho v každém člověku, nestraníme se žádných lidí. Rozpoznáváme jej v tom, že dovolíme druhému, aby nás oslovil. Děkujeme Vzkříšenému Kristu, že nás spojil v této skupince a že tu souzníme.
Dostáváme od Boha dary, kterými se můžeme obohacovat, třeba dar hudby, která promlouvá ke všem. Chceme objevovat dary ve farnosti a využívat je ve prospěch celku, zvláště mládeže.
Body, kterých jsme se dotkli, ale vyžadovaly by hlubší diskuzi
Dotkli jsme se tématu celibátu a jeho dobrovolnosti. Dostali jsme se k tématu hudby, která je blízká mladým a hledajícím, např. kytara. Hovořili jsme ohledně hudby také o hledání partnerského vztahu mezi farářem, varhaníkem a Božím lidem. Někteří členové skupiny vnímají, že mají dary, které nemohou využít ve prospěch farnosti. Hovořili jsme o tom, že rozhodování ve farnostech by mělo být více synodální.
Perly, které v procesu zazněly
Zakusili jsme společenství a otevřenost, kterou nám umožnil Kristus. Vzkříšeného Krista si každý můžeme představovat, ale musíme mít touhu obohacovat se jiným pohledem. Nechceme být krásným mostem nad řekou, která teče jinudy.
3. Skupina
Je třeba hledat prostor
pro dialogy, prostor pro setkávání. Nejenom místo, ale prostor v našem nitru.
Máme co nabídnout
Je to třeba naše živá farnost. Je vidět ochota více hledat, a to v rámci mnoha farností. Potřebujeme uzdravovat vztahy, klást důraz na odpuštění. Setkávat se v Duchu – být darem jednoho pro druhého.
Hledat nové formy
Naslouchat co nám Bůh dává. Je třeba, aby se synodalita dostala i do systému, přizpůsobit setkání, stanovy pro rady.
Budovat vztahy tam, kde zrovna jsme, srozumitelně a se všemi.
Jít ven
milovat, následovat, překračovat, dávat druhým zakoušet blízkost, sjednocovat, být věrní Jemu, tvořit společenství, být přitahováni Kristem, číst znamení doby.
Spojovat, být prostředníkem…
4. Skupina
Jak a v čem rozpoznáváme Krista Vzkříšeného
Jako inspiraci a odvahu ke službě, jako otevřenost srdce, jako ochotu k naslouchání, poznáváme Ho jako pomoc při rozhodnutí říci ano i v nečekaných situacích, v odhodlání jít i tam, kam nechci. Řada z nás jej poznává v setkání s druhými, v radosti z obyčejných věcí. Máme za to že Bůh nedělí věci na profánní a sakrální, že Krista poznáváme ve všech věcech, které dávají smysl a které se navzájem doplňují.
Co nám pomáhá k setkání se Vzkříšeným a k vytrvání v rozpoznaných úkolech:
Důležité jsou naše vztahy, naše víra, naše společenství, a to i společenství oběti, námahy a práce. Vědomí: „Nemáš to ve svých rukách,“ není ochromující, ale osvobozuje.
Máme být nositeli lásky a pokoje v osobních vztazích.
Do setkání s Kristem Vzkříšeným se nám promítlo i to, co Zmrtvýchvstání předcházelo: obraz Ježíše ukřižovaného. Cesta ke Vzkříšení skrze kříž.
Vynořil se v podobě zranění v církvi také zneužívaných obětí. Mluvili jsme o potřebě úplného řešení jejich situace. Nechceme zavírat oči před zlem a chceme být připraveni na něj reagovat.
5. Z následné diskuze
Přikládám dva příspěvky, které účastníkům nejvíce rezonovaly:
Příspěvek jedné z účastnic: Dnes jsme se setkávali v synodních skupinách nad tématem „Jak rozpoznávám Zmrtvýchvstalého Krista, jaké dary od Něj přijímám a kterými dary sloužím?“ Vzkříšený Pán má na sobě pořád rány („Dotkni se mých ran“, Jan 20,27). Je to velké tajemství, že tyto rány jsou přítomny uzdravené. V této chvíli, kdy zazněla slova o sexuálním zneužívání v české církvi máme naději v Kristu. Milujeme církev, a proto nás tato fakta zraňují. Je potřeba věc řešit citlivě. Navrhuji založit fond, ze kterého by se hradila konkrétní pomoc obětem. Zároveň navrhuji zřídit nájemní byty pro agresory jako podporu na jejich cestě nápravy (do fondu pro oběti by významně přispívali).
Příspěvky jiných účastníků: Problémy zneužívání je vždy třeba řešit co nejdříve. Je třeba však být připraven i k nárokům hrdinské Boží cesty: Hřích nenáviď, hříšníka miluj. V tom je obsažena i ochota odpouštět.
Za přípravný a organizační tým setkání