Setkání › 13. 9. 2025
Kdo je můj bližní?
Kdo dnes leží „u cesty“ a jak se mu můžeme stát bližními? Téma vycházelo z podobenství o milosrdném Samařanovi (Lk 10,25–37) a z pokynů k realizační fázi synody 2025–2028.
Schopnost otevřít se bližnímu podle nás souvisí se schopností otevřít se Bohu. Bližní často nevidíme ze zvyku, protože přehlížíme ty nejbližší: rodinu, souseda, kolegu. Jindy nám brání nepochopení. Cizí jsou nám lidé s jinými názory nebo v jiné životní situaci, například nevěřící, traumatizovaní, závislí, prorusky orientovaní, puberťáci, LGBT lidé, rozvedení, ale i arcibiskup a biskupové.
Pomáhá být s nimi: jít na farní kafe nebo na brigádu, hrabat listí se sousedem, se kterým nesouhlasíme, mluvit s biskupy otevřeně a bez předsudků a vzdát se hodnotícího pohledu. Patří k tomu i soucit se sebou samým, přiznat si vlastní limity i zklamání.